neděle 18. srpna 2019

gare du nord / zkapalnění

Neuroticky rozplétám sluchátka
Prsty ještě spí
Spí s tebou, a tvá maličká, krásná kamarádka
Plýtvá vodou hned vedle tvých vzdechů
Jen o zeď vedle, tak sdílíme střechu
A je to zlý od nás dvou
Střízlivý ráno pak otevře oči
A mě nezachrání mý sluchátka
Od včerejší noci


Plavu v realitě
Chci tě
vidět
A tak užívám si paniku svých představ,
přičemž baví mě, že živím city
K noční můře, jako jsi ty
Sám nechápu, že nehladoví, když všechny chody musí vařit z popela mých vzpomínek z doby, než padl listopad, a s ním i všechno, co bývalo schopno
sladko-slaně
hořko-zkyslé lži, které dnes neprolhaně
přiřkám titul "pseudoláska"


Chtěl bych, aby
někdo navštívil mě v 'teď a tady'
A naučil mě bezvýhradně milovat
Protože snění klame zdání
a teď se zdá mi
že nejkrásnějším pocitem je milování
A tak sním
Sním
Že jednou budu dobrým člověkem

0 komentářů:

Okomentovat