22:22 Posted on 5:13by lithium_nitride with No comments Dvacet dva dvacet dva Co chtěl by sis přát? Jsem okamžik, prchnu ti, padám a schnu Jen já přišel nahlédnout ke tvému dnu Držíš tu šero a teplo, až dusno Zazděná okna ti zírají do knih a tvrdí, že nestihls podchytit o čem že jsou Odeslat e-mailemBlogThis!Sdílet na XSdílet ve službě Facebook
0 komentářů:
Okomentovat