neděle 12. dubna 2020

opouštění evropský unie

Loučení jsou plytká 
Neuspokojivá 
Opouštím kapsli letištní haly 
Všechen čas strávený s tebou je mi loučením
Říkáš mi svý sbohem od chvíle, co se vydáváme směrem domů
a když jej opouštíme, je najednou ticho 
sbohem nám došla 
prošla 
ta, co mám v rukách, jsou týden stará 
jako ty a já

středa 29. ledna 2020

impulzy


Bez plánu 
mám tě v rukách
já smál se 
nelámu 
kosti 
já dávám si pozor
já vzdal se
ti do dlaní
ptej se mě
na věci
na lhaní nehrajem
mám tě rád
a v rukách tě nesu
jsem sám
a přece se
v tvých očích třesu
ta noc je krátká mladá sladká
zítra slunce přetne mi tepny 
a vzpomínky všechny
mám co ztratit 
a na na ony všechny
na ty
jdeme se napít

pondělí 27. ledna 2020

pojmenoval jsem tě po našich společných čarách

Allene!
Jsem s tebou na zemi
před řeznictvím myslí
co vypráví příběhy, které nezažily
Allene!
Jsem s tebou na Národní a nemůžu ti přestat říkat básníkovým jménem
Allene.
Jsem s tebou v kánoi na bílé řece a 
nechám se přemluvit zamířit k peřejím
Allene!
Jsem s tebou v potocích tekoucích žilami zahřátých nad lžičkami
co jsem si vysnil v horách ve čtyři ráno
Allene!
Jsem s tebou v krvavých válkách, co vedeš s hydrami 
prohrávaje společně vážeme rány
Allene!
Jsem s tebou ve vlacích ve směru jinam, než domů
než zpátky do domů
ohraničených šedými stěnami
Allene!
Jsem s tebou sám, ale to se ještě nestalo
zatímco všichni spolu usínáme po cestě do hor

pondělí 6. ledna 2020

prozaikové z podzemky

každý den pády podnikám
obvykle odtud a pokaždé do nikam
špinavým vlakem metra teď
ze světla, ze světa, cestuji, unikám
očima okrádám cestující
o jejich životy, lásky a problémy
je to snad chyba, že dychtí mi říci
kolik je na účtu, jak moc teď pijí
zda na ně nikdo nečeká
pohledem svlékám je, oděvy, kůže
aniž by chápali, že kdokoliv může
přečíst jim ve tvářích, způsobu chůze
naprosté všechno

pondělí 25. listopadu 2019

hořké lásky pro vás dva

Velmi černá káva
Lepší
Než na linoleu po třiceti dvou hodinách
Lepší
Než v prázdné místnosti
Dny fungují jako celky
přírodní osvětlení střídá umělé
A to je všechno
Linky magnetického pole přitahují kovové štěpky ze skleničky od přesnídávky
Cestují mezi námi třemi
Ohýbáme energii v prostoru
Svázáni
linkami 

sobota 23. listopadu 2019

Fenomény

Kašlání ve vlaku
Slyším jej ze všech stran
Ve strachu bez strachu
Ve strachu z dýchání
Nemám strach z transmise
Povídej, říkám
Mám strach, pořád dusím se
Unaven dýcháním
Ve městě
V tunelu
Čas ztrácím, čas dohání
ztracené lidi
Nemůžem dýchat 
Polykám můstky, vidím 
že za všemi slzami 
Je strach 
Který v klíně mi vrní
Který den co den živíme
sami


Ráno vstávám do novýho světa
Mám všechno, jsem všechno
Všechny dveře otevřený
Na nic se neptám
Vstávat za tmy, nepovzdechnout
Zdechnout
Novej svět a nový změny
Na který se neptám
Mě se taky nikdo neptal
Rozpadám se na kusy, z nich loupají se vločky kůže
Trhán větrem, západy slunce, stromy
rukama novýho světa, 
novýho člověka, umí mlčky
lhát, k hrůze
poezie minulosti 
Slova cestu klestí
pro ticho
Až bude, budem ztraceni
A poslechni, 
kam? 
Novej svět, nový změny
Už se ptám
Byl jsem tiše, a oni staví stěny
Kam?
Vítr, západy slunce, stromy
Ale řekni, budu-li zticha
jestli nějaký zůstanou mi

čtvrtek 21. listopadu 2019

kult 19

Alkohol mi dává stavy
Stavy o nichž nevím
abych
nemusel se soustředit
na lásku která trpí láskou
johnny, jsi mou tváří, maskou
tolik let jsem tady s tebou
zmírám něhou umírám
topím se v hořkém etanolu
jsme navždy stejní
Iron Man 3
jsme navždy spolu